Aktuality

14.8.2018

O muzice a KSO

Stalo se již pravidlem, že se před volbami opakují tradiční témata. Jedním z nich je i otázka, co s Karlovarským symfonickým orchestrem.

Při svatebních projevech s oblibou používám následující přirovnání: život je jako tón, tu hluboký, sytý, až temný, tu vysoký, až pronikavý, s vysokou frekvencí; souzní-li tóny dva, pak slyšíme, vnímáme hudební interval, čistý, malý, velký… Avšak pravá harmonie vzniká, znějí-li tóny tři, ještě lépe čtyři… Snažím se tak nenápadně apelovat na novomanžele a ovlivnit regionální demografii v Karlových Varech.

O tom, proč a jak vnímáme hudební harmonii bychom mohli vést dlouhé, víceméně teoretické diskuse, což není v tuto chvíli mým cílem. Chci se spíše zamyslet nad tím, jak nás historicky hudba ovlivňuje. Patří, spolu s malířstvím, sochařstvím, architekturou, dnes i filmem mezi základní kulturní projevy člověka jako takového. Odedávna. Již pravěký člověk měl své primitivní hudební nástroje, zprvu hlavně rytmické, posléze i melodické, později schopné i tvořit právě harmonii. Krásnou, mnohdy překvapující harmonii.

Hudba se stále vyvíjí a je stará jako lidstvo samo. A nechává nám odkazy v těch nejrůznějších podobách, od lidových popěvků přes klasickou tvorbu starých mistrů po syntetickou hudbu digitální doby. Každý má nějakou svoji oblíbenou. Jak stupňujeme své prožitky, ať veselí, či smutku? Shromáždíme se před obrazem, sochou, stavbou a mlčíme? Nikolivěk. V hospodě zpíváme, na pohřbu hrajeme posmutněleji, slavíme-li – zpíváme, je-li nám smutno, utíkáme se k hudbě. A ruku na srdce – komu z nás se někdy nezaleskla slza v oku, když slyší tu nejhezčí melodii na světě – naši národní hymnu, třeba jako oslavný chorál sportovního vítězství nebo poctu významné události. Pohled na vlajku, státní znak nebo Pražský hrad mnohdy nestačí…

Ne pro každého je však symfonický orchestr a jeho muzika tím správným šálkem čaje. Nicméně nabízí nám v širokém svém záběru vše, co jsem psal výše. Patří mezi významné kulturní hodnoty. A co je vlastně ta kultura? Z latinského „cultura“, tedy volně „nechť je pěstováno“, je to jasné. Jsme přece povinni „pěstovat“ umělecké hodnoty, zachovávat historické odkazy a pokoušet se tvořit nové. Zvláště v dnešní době. A pro mne především v hudbě. I k tomu máme v Karlových Varech jeden z nejstarších symfonických orchestrů v Evropě. Má pro město obrovský význam. Nenechme ho padnout.

MUDr. Pavel Bouška

karlovy vary
About Karlovaráci