Aktuality

4.9.2014

Co chybí lidem ve městech….?

Většina měst je plná lidí, kteří mají pevný režim – udělat dětem snídani, vyprovodit je do škol, práce, nákup a domů. Pak přijde ta chvíle, kdy je uvařeno, uklizeno a nastal čas klidu. A v této chvíli si můžeme sednout před televizi nebo monitor, a nebo vzít děti/babičku a zajít si na zahrádku. Samozřejmě, pokud jste v důchodu, je takových chvil „klidu“ plný den, a pak je pro vás ten kus půdy alfou i omegou zábavy.

Většina městských úřadů buduje ze všech sil cyklostezky, dráhy pro brusle, zimní stadióny a bazény, které ovšem využívá jen hrstka lidí, protože s kočárkem nebo sedmdesátkou na krku se takové kratochvíle pěstují opravdu těžko. A přitom existují volnočasové aktivity prováděné na čistém vzduchu, které nevyžadují ani sportovní vlohy, ani zcela zdravé tělo, které může provádět stejně mladá maminka jako úředník středního věku, babička o holi stejně jako mladý bagrista. Stačí mít zahrádku, svůj kus země, kde každý může trávit čas aktivně a přitom v klidu. Nezáleží na tom, jestli pěstuje trávu nebo melouny, dříve nebo později si každý zkusí vypěstovat svá rajčata a růže. Čas strávený takto rozhodně není promrhaný.

Zahrádky byly ve městech vždy, na Růžovém vrchu nebo v Drahovicích existovaly i před válkou a největší boom zažily v šedesátých letech, kdy byl také založen Československý svaz zahrádkářský a ovocnářský, který sdružoval zahrádkáře do organizace neziskové, dobrovolné a hlavně obrovské. Dnešní Český zahrádkářský svaz má více než 100 000 členů a v posledních letech vzrostl zájem o zahrádky natolik, že je uspokojen jen každý třetí zájemce, a to při podmínkách stanovených vlastníkem pozemku, což například u pozemků města Karlovy Vary znamená roční nájem kolem 3 000,-. K tomu si připočtěte spotřebu vody, náklady na udržování zahrady  a najednou zjistíte, že cena vašich výpěstků je nižší než náklady…

Mám na starosti přes čtyřicet základních organizací v karlovarském okrese, ve kterých využívá zahrádku zhruba 4 000 členů ČZS. Pokud předpokládám, že zahrádku využívá většinou celá rodina, dostaneme se k počtu 10 000 lidí, kteří tráví alespoň část svého volna na zahradě. Snažím se všechny osady navštívit, mluvím se zahrádkáři ve Varech, Ostrově, Nejdku, Jáchymově, Fojtově  a registruji rozdílný přístup městských úřadů. Ostrovský starosta řekl narovinu, že zahrádky k jejich městu patří  a chystá se vybudovat nové kolonie. V Nejdku zahrádkáři bojují o cestu, ve Fojtově o vodu  a zahrádkáři v Karlových Varech bojují o přežití. Za posledních pět let bylo zrušeno přes 200 zahrad  a náhradou město vybudovalo novou kolonii na Čankově, čítající 53 zahrad…

Proč se město nechová jako správný hospodář? Vezmu nevyužitý pozemek, zpevním cestu, oplotím, přivedu vodu a elektriku na hranice osady a celý pozemek pronajmu. Za deset let se mi z nájmu zaplatí náklady, zahrádky prodám za symbolickou cenu a co jsme ztratili? Náklady jsou zpět v kase, místo křoví nebo bažiny mám kvetoucí zahrady a získal jsem pár desítek spokojených občanů. Matek, které nemusí brát děti na písek mezi použité stříkačky, tátů, kteří místo hekání na gauči protáhnou záda u trhání třešní, babiček, které nemusí chodit mezi lidi do supermarketů, a dědečků, kteří mají na co čekat a na co se těšit.

Opravdu to není těžké, jen musí být vůle udělat něco, co se asi neobjeví v televizi, co asi nepřinese milióny na nové kluziště, něco, co „jen“ pomůže občanům města trávit čas mimo televize a monitory.

Jan März, předseda Územního sdružení ČZS Karlovy Vary.

karlovy vary
About Karlovaráci